Prototýpci

Ondra Daňko a Dušen Rozmoš z 8. B se zúčastnili ve středu 13. 11. 2024 exkurze s programem v dílně Prototýpků v Brně v rámci "Programu pro aktivní a nadané žáky II. stupně základních škol" v rámci MAP Vsetínsko.

Prototýpci

• nezavírají oči před problémy
• mají odvahu měnit svět kolem sebe
• se učí z reálného života
• nečekají na zadání dospěláka
• makají a nebojí se dřiny
• používají technologie smysluplně
• radujou se

Vyprávění účastníka exkurze:

Den začal tím, že jsme s Dušanem přijeli na Vsetín, kde jsme nasedli do autobusu, který nás dovezl až do Brna.  V Brně jsme byli za dvě hodiny.  Z autobusu jsme vystoupili u Janáčkova divadla, procházeli jsme kolem Masarykovy univerzity a asi po 10 minutách chůze jsme dorazili na místo konání. Místo konání se nazývá Kunst. Kunst jako umění v němčině a Kumšt jako hovorový výraz pro umění. Jmenuje se to tak, protože to dříve byla škola umění.

Tam jsme se rozdělili do tří skupin a každou si vzal jiný člověk.  Já jsem dostal pána, který s námi ze začátku hrál karetní hru, ale ono to později mělo hlubší význam.  Význam byl takový, že to byla tak těžká hra, takže každý stůl to pochopil jinak. Bylo několik kol a kdo vyhrál, ten se posunul o stůl dál a ten kdo prohrál se posunul o stůl zpět.  Pak jsme se nějak prohodili a s těmi lidmi, u kterých u stolu jsme skončili, jsme měli spolupracovat.  Pán přineslo lego a s těmi u stolu jsme měli postavit co nejvyšší věž.  Tam byl zase důraz na to, že každý tu věž chce postavit jinak a ten tým se musí dohodnout, jak to postaví.  Poté se stavěl most, který musel udržet ruční mixér mezi stoly s 30 cm mezerou.  

Druhá hodina byla zaměřena na sebe představení a sny.  Na začátku hodiny si každý si vybral kartičku, která by ho měla přestavit.  Poté jsme si sedli a paní nám všem dala papír, kde jsme měli psát své sny např. "S kým se chcete setkat? Co byste chtěli? (hmotného) atd…" A to jsme dělali celou hodinu až do konce, kdy nám pustila nějaký kvíz o zajímavostech.

Třetí hodina byla za mě asi nejzajímavější, protože nám paní ukázala prostory budovy a je to masakr. Mají tam nahrávací studio, kde se jednou za čas objeví nějaký známý zpěvák.  Mají tam také květinářství a módní návrhářku, která sídlí v nejvyšším patře třípatrové budovy.  A to nejzajímavější je, že ta budova byla dlouho opuštěná, posprejovaná, zničená a město chtělo prostory zničit, ale nějak se jim podařilo ty prostory uhájit a teď to tam má takový punkový nádech.  Ale pouze malá část budovy je takhle zaneřáděná.

Cestou nazpátek na Vsetín nás potkaly masivní kolony, takže jsme měli zpoždění asi hodinu do příjezdu.

Ondřej Daňko, 8. B